Na rozdíl od myslivců a rybářů nemusíte mít žádný průkaz ani nic jiného, pokud nemíníte lézt ve velkém stylu. Ovšem pokud jej mít chcete, začíná to naprosto stejně. Byrokracií.
Nejprve si najděte oddíl a tam se vyptejte na všechno možné. Zde také můžete dostat první rady a můžete zde sbírat první zkušenosti. Ale hlavně zde můžete časem k průkazu ČHS (Český Horolezecký Svaz) přijít. K čemu je dobrý?
Tak především například v Tatrách nebude muset platit průvodce na některé túry, kde pro lidi bez průkazu průvodce povinný je. A že tento průvodce není zrovna levná záležitost. Druhá výhoda je, že podle druhu průkazu se můžete stát i pojištěncem jisté pojišťovny. Tedy abych byl úplně přesný, pokud si koupíte tzv Trio. Tím získáte i členství ve Slovinském horolezeckém svazu. Pokud to tedy myslíte s lezením vážně.
Nuže, než to všechno poberete, vyřídíte, a než se dočkáte, začněte se shánět po horolezecké výbavě. Nebojte se moc toho není. Jen pár set kousků. Tedy, záleží, který druh lezení jste zvolili. Pokud jde jen o tzv „bouldering“, nebudete potřebovat lano, a pokud chcete léztjen na umělých stěnách v tělocvičnách a halách, nebude asi potřebovat mačky nebo žďarák. To jsou názvy co?
Hned vysvětlím, mačky jsou stoupací železa pro ledové lezení, tedy když se leze po ledovcích a ledu všeobecně a žďarák je druh spacího pytle. Naprosto přesně je to bivakovací vak.
Nebudu zde pro nedostatek místa vypisovat další a další potřebné věci, ale některé, ty se zajímavým názvem sem přece jen dám. Nedá mi to.
Takže nutně budete časem muset mít „sedlák, prsák a kyblík“. Ten první je sedací úvaz, druhý prsní, a to třetí slovo je lanová brzda. Nebo také slaňovací osma, jak se komu zrovna jeví. A čeká vás další spousta a spousta věcí, než vylezte třeba na K2. Zkuste, zda to dokážete.
A pamatujte si, o horolezectví se tvrdí, že je to jedno z nejnebezpečnějších hobby. Tak pozor, abyste toto tvrzení nepodpořili.