Povaha každého z nás je velmi individuální věcí. Tu ovlivnit nemůžeme. Co ale ovlivnit můžeme je to, jak se chováme k ostatním. Zejména ženy se rády pomlouvají, závidí si a intrikují. Je to ale potřeba? Proč to děláme? Dnešní internetová doba přímo vybízí k pomluvám. Prohlédneme si fotku a hned víme, že na značkovou kabelku si slečna vydělala nepatřičně, nebo si na ni naopak nevydělala vůbec.
Internet je zvláštní místo. S rozmachem sociálních sítí se zvýšil počet jejich uživatelů. A samozřejmě jsou to ženy, které mají potřebu skrze sociální sítě “soupeřit”. Často s ženami, které ani neví, že nějaká taková soupeřka existuje. A nebo ji jednoduše nezajímá.
Co si myslet o někom, kdo celé dny tráví budováním dokonalé image na internetu, zatímco jeho reálný život není zdaleka tak dokonalý? Proč se mají některé ženy potřebu neustále chlubit kdejakou cetkou, dovolenou někde v chatce na Mácháči, nebo autem za pár tisíc z bazaru? Dá se pochopit, že se někdo chlubí skutečným luxusem, ale není lepší si své úspěchy vychutnat s nejbližšími?
Říká se, že čím víc má někdo potřebu přesvědčovat okolí o svém dokonalém životě, tím víc realita stojí za houby. A něco na tom asi bude. Skutečně šťastný a spokojený člověk přece nemá zapotřebí o svém štěstí neustále přesvědčovat cizí lidi na internetu. Proč taky? Není lepší si prostě užívat spokojený život, než svůj rádoby úžasný život cpát lidem, kteří o to nestojí? Takové vychloubání se s podprůměrnými věcmi trošku zavání scénkou z filmu Slunce, seno a pár facek, kde nezapomenutelná Helenka Růžičková vříská na celý dvůr “Když vy břizolit, tak my kachličky!”
Proč by vůbec měl někdo vědět kam jedu na dovolenou, a co mi dal manžel k Vánocům? Někteří lidé si pletou sociální síť se svým deníčkem. Veřejné fotky dokonalé rodiny, veřejné informace o tom, kdy jedeme pryč – nemyslíte si, že takové fotky a informace jsou snadno zneužitelné? Potřebujete některé neustálý přísun laiků, zástup obdivovatelek, které nadšeně hýkají nad každou fotkou z fotoateliéru? Zvyšuje vám to sebevědomí? Zapracujte na sobě, je lepší být vnitřně se vším srovnaná, spokojená a hlavně si užívat svůj život, než se hnát za obrazem dokonalosti, které stejně nikdo nedosáhne.